
Bohužel ne vždy se poštěstí, aby člověk vydržel v prvním zaměstnání, do kterého nastoupí. Drtivá většina lidí se tak minimálně jednou za život určitě setká s výpovědí, ať už ze své strany nebo ze strany zaměstnavatele. U rozvázání pracovního poměru je však potřeba mít jistotu, že obě strany splnily zákonné podmínky. Jaké podmínky musí výpověď z pracovního poměru splňovat a jak ji napsat?
Výpověď. Slovo, které kdekoho zvedne ze židle. Pro někoho může být nadějí na lepší časy, jiné naopak o vyhlídky na budoucnost lusknutím prstu připraví. Ať už chceme nebo ne, je součástí životů nás všech, a vyplatí se vědět, jak napsat výpověď a co vše její sepsání obnáší.
Sepsat výpověď není vůbec jednoduché, tedy alespoň, co se psychiky týče. Když je člověk nucen odejít z práce kvůli zdravotním či osobním důvodům, nebo jej k tomu dohnal syndrom vyhoření, může být mnohdy stresující na ni jen pomyslet. Naštěstí na internetu existuje spoustu odkazů, na kterých si kdokoliv může zdarma stáhnout vzor výpovědi a upravit si jej dle sebe, aniž by musel strávit hodiny času nad jejím sepisováním.
Obsah článku

Jak napsat výpověď – vzor výpovědi z pracovního poměru
Rozvázání pracovního poměru je běžnou součástí pracovního života. Může k němu dojít z různých důvodů, ať už ze strany zaměstnance, nebo zaměstnavatele, nezávisle na tom, kolik let zaměstnanec u společnosti pracuje.
Zatímco zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď pouze z důvodů uvedených v zákoníku práce, zaměstnanec může podat výpověď z jakéhokoli důvodu, a to i bez udání důvodu. Aby byla výpověď z pracovního poměru platná, musí být podána písemně a doručena zaměstnavateli.
Ve výpovědi je potřeba uvést:
- jméno a příjmení zaměstnance i zaměstnavatele
- datum narození a adresu bydliště zaměstnance
- název a adresu sídla zaměstnavatele
- datum nástupu do práce
- důvod výpovědi (pokud je zaměstnanec povinen ho uvést)
- podpis zaměstnance a zaměstnavatele
Jak již bylo řečeno výše, zaměstnanec není povinen uvádět důvod výpovědi. Může tak učinit jak ze zdravotních či osobních důvodů, tak i čistě proto, že ho již práce v dané společnosti dostatečně nenaplňuje.
Ten, kdo nechce trávit hodiny času nad sepisováním výpovědi, si může stáhnout vzor výpovědi. Na internetu lze najít hned několik vzorů pro různé typy pracovních poměrů, navíc si je lze stáhnout zcela zdarma a upravit dle svých potřeb. Ideální je zvolit vzor výpovědi ve formátu Word, v němž lze cokoliv pohodlně přepsat či smazat.

Výpověď ve zkušební době – podmínky v roce 2025
Běžnou součástí práce na hlavní poměr (HPP) je tzv. zkušební doba. Jde o dobu, kdy si zaměstnanec „zkouší“ novou pracovní pozici a zaměstnavatel si ověřuje, zda má zaměstnanec pro danou pozici dostatečné předpoklady.
Dle zákoníku práce může mít zkušební doba maximálně tři měsíce, existují však i výjimky, a to zejména u vedoucích pozic, kde jsou poněkud náročnější požadavky, které mohou mít zkušební dobu až půlroku. Jde však o dobrovolnou součást výběrového řízení, kterou si každý zaměstnavatel může přizpůsobit dle svého, případně od ní může zcela upustit.
V roce 2025 přichází novela zákoníku, dle které se nově navýší zkušební doba na maximálně 4 měsíce, u vedoucích pozic pak až 8 měsíců.
Zkušební doba musí být dohodnuta písemně, a to nejpozději v den nástupu. Pokud zaměstnanec onemocní, může si oddychnout, jelikož je po dobu 14 dnů chráněn před výpovědí ze strany zaměstnavatele. Po uplynutí této lhůty však může zaměstnavatel dát zaměstnanci klidně i výpověď na hodinu.
Šance, že onemocníte ještě ve zkušební době, je však nízká, a je proto důležité vědět, jak se to má s výpovědí ve zkušební době, pakliže zaměstnanec do zaměstnání dochází.
Kdy může dát zaměstnanec výpověď ve zkušební době?
Jak už název vypovídá, zkušební doba je pouze na zkoušku, a přestože za ni náleží finanční odměna ve formě pravidelné výplaty, není zaměstnanec vázán ničím, co by jej nutilo v práci zůstat.
Zaměstnanec může podat výpověď ve zkušební době prakticky kdykoliv, klidně i na hodinu, a to navíc bez udání důvodu. Jedinou podmínkou pro její platnost je opět, že musí být sepsána písemně a doručena druhé straně. Teprve od momentu doručení nabývá platnosti.
Do výpovědi bohatě postačí uvést údaje toho, kdo výpověď podává a komu, datum podání a podpis. Jelikož výpověď ve zkušební době ukončuje vztah mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem ve chvíli jejího doručení, lze tak v práci skončit i ze dne na den, případně z hodiny na hodinu.
Kdy může dát zaměstnavatel výpověď ve zkušební době?
Bohužel, zkušební doba má i své stinné stránky – pracovní poměr totiž může kdykoliv rozvázat i zaměstnavatel, a to opět bez udání důvodu a bez výpovědní lhůty.
Výjimku, kdy zaměstnavatel nesmí dát zaměstnanci výpověď, tvoří například nemocenská a těhotenství. Pokud zaměstnanec čerpá nemocenskou ve zkušební době, je před výpovědí chráněn prvních 14 dní. Pokud pro změnu čeká dítě, nesmí jej zaměstnavatel vyhodit z toho důvodu, že by se jednalo o diskriminaci.

Výpověď dohodou – co musí obsahovat a jaké nabízí výhody
V případě, že má zaměstnanec se zaměstnavatelem dobrý vztah, mohou se společně dohodnout na tzv. výpovědi dohodou. Podmínkou této výpovědi je, že k dohodě musí dojít mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, přičemž dohoda musí být písemně sepsána a musí obsahovat datum, ke kterému se strany dohodly pracovní poměr ukončit.
Výpověď dohodou přináší spoustu výhod:
- obě strany se mohou dohodnout na jakémkoli datu ukončení pracovního poměru
- ukončení pracovního poměru dohodou je administrativně jednodušší
- strany se mohou dohodnout na odstupném, přestože na něj zaměstnanec ze zákona nemá nárok
Na druhou stranu je však potřeba zmínit i její nevýhody. K ukončení pracovního poměru dohodou je nutný souhlas obou stran, tedy zaměstnance i zaměstnavatele.
Zaměstnanec se navíc může pod tlakem zaměstnavatele dohodnout na podmínkách, které pro něj nejsou výhodné, a které by za normálních okolností nepodepsal. Koneckonců, podobné je to i u rozvodu – v případě rozvodového řízení rozhodne spravedlivě soud, v případě sepsání dohody o vypořádání se však může jedna strana nachytat.
Vzor výpovědi dohodou se od toho klasického krapet liší, a to především tím, že obsahuje konkrétní datum ukončení pracovního poměru, zatímco při klasické výpovědi bývá vztah ukončen až po uplynutí výpovědní lhůty.

Jak dlouho běží výpovědní lhůta – novela zákoníku 2025
Výpovědní lhůta je doba, která musí uplynout mezi doručením výpovědi a ukončením pracovního poměru. Jde tedy o dobu, kterou musí zaměstnanec povinně strávit v původním zaměstnání až do dne, kdy bude jeho vztah se zaměstnavatelem definitivně rozvázán. Výpovědní lhůta se vztahuje jak na zaměstnance, tak i na zaměstnavatele.
Ze zákona trvá výpovědní lhůta minimálně 2 měsíce a její zkrácení je možné pouze v zákonem stanovených případech. Pokud se ovšem zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnou, může být prodloužena.
Výpovědní lhůta začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi. Dle novely zákoníku, která bude uvedena v platnost v roce 2025, však výpovědní doba začíná běžet již ode dne doručení výpovědi.
Pokud tedy zaměstnanec podá výpověď například 15. července, výpovědní lhůta začne běžet ještě tentýž den a skončí 14. září. Zaměstnanec tedy přestává docházet do zaměstnání od 15. září.
Stejné je to i v případě, kdy výpověď podá zaměstnavatel zaměstnanci – pokud ji podá 5. prosince, výpovědní lhůta začne běžet tentýž den a skončí 4. února. Zaměstnanec tedy přestává docházet do zaměstnání od 5. února.
I během výpovědní lhůty má zaměstnanec stále právo na mzdu, v některých případech dokonce i na odstupné.
Odstupné – kdo na něj má nárok a v jaké výši
Odstupné je částka, kterou zaměstnavatel vyplácí zaměstnanci při skončení pracovního poměru za určitých podmínek. Je zde hlavně od toho, aby mohlo zaměstnanci kompenzovat ztrátu zaměstnání a pomoci mu překlenout se přes náročnější finanční období, než si najde zaměstnání nové.
Nárok na odstupné má zaměstnanec tehdy, pokud mu zaměstnavatel dává výpověď z důvodů uvedených v zákoníku práce, případně pokud se zaměstnanec a zaměstnavatel dohodnou na ukončení pracovního poměru z důvodů uvedených v zákoníku práce.
Výše odstupného se odvíjí od délky trvání pracovního poměru a průměrného výdělku zaměstnance:
- méně než 1 rok – minimálně 1 průměrný výdělek
- 1 rok a méně než 2 roky – minimálně 2 průměrné výdělky
- 2 roky a více – minimálně 3 průměrné výdělky
Zvláštní situace nastává tehdy, pokud dojde k pracovnímu úrazu či nemoci z povolání. V tomto případě má zaměstnanec nárok na odstupné ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku.
Nárok na odstupné nevzniká, pokud zaměstnanec dává výpověď sám nebo pokud se jedná o ukončení pracovního poměru na dobu určitou.

Ukončení pracovního poměru na dobu určitou
Doposud byla řeč o pracovním poměru na dobu neurčitou, tedy o vztahu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, který může skončit prakticky kdykoliv. Nyní se však přesuneme k pracovnímu poměru na dobu určitou.
Jak je již z názvu patrné, hlavní rozdíl mezi těmito dvěma poměry je ten, že zatímco poměr na dobu neurčitou může kdykoliv skončit výpovědí jedné ze stran, poměr na dobu určitou má od začátku jasně smluvený konec.
Pracovní poměr v případě doby určité skončí automaticky uplynutím sjednané doby. Toto datum by si měl zaměstnanec sám hlídat, jelikož zaměstnavatel není povinen jej o ukončení nijak informovat.
Samozřejmě se zaměstnanec a zaměstnavatel mohou společně dohodnout na ukončení pracovního poměru i před uplynutím sjednané doby. Výpověď může podat kterákoliv ze stran, ovšem pouze ze zákonem stanovených důvodů.
V případě závažného porušení pracovní kázně může zaměstnavatel nebo zaměstnanec pracovní poměr ukončit okamžitě.
Ochranná lhůta – kdy zaměstnavatel nemůže podat výpověď
Přestože je zaměstnavatel v mnoha případech oprávněn dát zaměstnanci výpověď i bez udání důvodu, existují případy, na které se vztahuje tzv. ochranná lhůta. Jedná se o situace, kdy zaměstnavatel nemůže podat výpověď.
Co všechno spadá do ochranné lhůty?
- těhotenství
- mateřská dovolená
- nemocenská
- vojenské cvičení
- vykonávání veřejné funkce
Ochranná lhůta se však nevztahuje pouze na tyto případy. Spadá pod ní také situace, kdy je zaměstnanec na omezenou dobu uvolněn lékařem z nočních směn z důvodu pracovní nezpůsobilosti v nočních hodinách. Stejně tak nesmí dát zaměstnavatel výpověď zaměstnanci z důvodu jeho rasy, náboženství, pohlaví či sexuální orientace.
Zaměstnanec má právo na ochranu před neoprávněnou výpovědí. Pokud zaměstnavatel poruší ochrannou lhůtu, může se obrátit na soud a požadovat neplatnost výpovědi.
Ochranná lhůta se nevztahuje na výpovědi z důvodu porušení pracovní kázně nebo závažného porušení pracovních povinností.