Přestože si většinou pod pojmem „přijímačky“ vybavíme žáky hlásící se na střední školy, přijímacím zkouškám se nevyhnou ani studenti hlásící se na vyšší odborné školy a univerzity. Ty jsou navíc mnohdy mnohem těžší, jelikož je studenti vykonávají v období, kdy se zároveň musí připravovat na maturitu. Kdy jsou termíny přijímaček na VŠ a jak mohou s přípravou pomoci tzv. přijímací zkoušky nanečisto?
Přijímací zkoušky na vysokou školu jsou pro mnoho studentů velkým stresorem. Není se čemu divit – mnohdy totiž rozhodují o tom, zda bude student následující roky pokračovat ve studiu, nebo si bude muset najít plán B. A jelikož většinou studenti plán B nemají, ukončí studium a nastoupí do zaměstnání.
Ve skutečnosti však není třeba se jich tolik bát. Mnoho vysokých škol bere ohledy i na jiné věci než jen na výsledky testů, navíc existují i vysoké školy bez přijímaček, které po uchazeči požadují pouze vstupní pohovor. A pokud vysoká škola přijímačky vyžaduje, lze se na ně s dostatečným předstihem připravit.
Obsah článku
Do kdy si můžu podat přihlášku na vysokou?
Na rozdíl od středních škol, které se řídí jasně daným systémem jak pro podávání přihlášek ke studiu, tak pro termíny přijímacích zkoušek, u vysokých škol si obojí stanovuje každá škola jinak.
Termíny přijímaček na VŠ se liší podle jednotlivých fakult a oborů. Je proto vždy lepší si termín ověřit přímo u konkrétního oboru, jelikož se i na stejné škole můžete setkat s odlišnými termíny pro podání přihlášky.
Obecně však lze říci, že na většinu vysokých škol si lze podat přihlášku ke studiu standardně do konce března. Jsou však i školy, které přihlášky přijímají i po tomto období, a to i do konce září. Na druhou stranu existují i obory, které přihlášky nepřijmou již v půlce března.
Připravte se na přijímací zkoušky s Knihy Dobrovský.
Uchazeč si může podat přihlášek, kolik jen chce. Je však potřeba mít na paměti, že za každou podanou přihlášku je potřeba prvně zaplatit poplatek, a to většinou okolo 700 Kč za přihlášku.
TIP: Pražská Vysoká škola ekonomie a managementu (VŠEM) vyhlašuje hned tři termíny pro podání přihlášek – studenti se o studium mohou ucházet v lednu, dubnu a v říjnu.
Termíny přijímaček na VŠ – kdy proběhnou?
A kdy se konají samotné přijímačky na VŠ? Jak už bylo řečeno výše, vysoké školy nemají daný jednotný přijímací systém jako je tomu u středních škol. Termíny přijímaček na VŠ je proto potřeba hledat přímo na webových stránkách dané školy, ideálně přímo konkrétního oboru, jelikož i fakulty mohou mít pro různé obory různé termíny.
U většiny vysokých škol se však přijímací zkoušky konají v období od dubna do června.
Seznam termínů přijímaček na vybraných vysokých školách najdete níže:
- Univerzita Pardubice
Fakulta filozofická – 17.3. a 2.6.
Fakulta zdravotnických studií – 13.5. a 22.5.
Fakulta restaurování – 10.6.
Fakulta elektrotechniky a informatiky – 18.6.
- Ostravská univerzita
Fakulta umění – 8.4. a 10.4.
Pedagogická fakulta – 23.4. a 12.5.
Lékařská fakulta – 26.5.
Filozofická fakulta – 2.6.
Přírodovědecká fakulta – 9.6.
- Masarykova univerzita
Filozofická fakulta – 21.4.
Pedagogická fakulta – 22.4.
Přírodovědecká fakulta – 26.4.
Fakulta sportovních studií – 17.5. a 24.5.
Farmaceutická fakulta – 10.6. a 12.6.
Lékařská fakulta – 13.6., 14.6. a 19.6.
- Univerzita Palackého v Olomouci
Fakulta tělesné kultury – 22.4. a 9.6.
Filozofická fakulta – 17.5. a 26.5.
Pedagogická fakulta – 26.5.
Přírodovědecká fakulta – 2.6.
Cyrilometodějská teologická fakulta – 6.6.
Lékařská fakulta – 10.6.
Fakulta zdravotnických věd – 12.6. a 19.6. - Univerzita Karlova
Fakulta tělesné výchovy a sportu – 26.4.
Fakulta humanitních studií – 10.5.
Filozofická fakulta – 10.5.
Farmaceutická fakulta v Hradci Králové – 29.5.
Evangelická teologická fakulta – 2.6.
Fakulta sociálních věd – 2.6.
Husitská teologická fakulta – 2.6.
Katolická teologická fakulta – 2.6., 5.6. a 6.6.
Pedagogická fakulta – 2.6.
3. lékařská fakulta – 4.6.
2. lékařská fakulta – 9.6. a 16.6.
Přírodovědecká fakulta – 9.6.
Matematicko-fyzikální fakulta UK – 10.6.
1. lékařská fakulta – 11.6. a 13.6.
Lékařská fakulta v Hradci Králové – 12.6. a 19.6.
Lékařská fakulta v Plzni – 16.6.
Pokud jste v seznamu nenašli svou vysokou školu, najdete ji buďto na webových stránkách dané školy (popřípadě fakulty), nebo v seznamu všech vysokých škol na webu vysokeskoly.com.
Z čeho se skládají přijímačky na VŠ?
Studenti ucházející se o studium na vysoké se v drtivé většině setkají s jedním ze dvou typů přijímacího řízení, a to s vlastními přijímacími zkouškami, jejichž formu a hodnocení si určuje sama škola, nebo s tzv. národními srovnávacími zkouškami – ty se podobají jednotné přijímací zkoušce u přijímaček na SŠ.
Národní srovnávací zkoušky Scio
Národní srovnávací zkoušky (NSZ) jsou písemné testy pořádané společností Scio. Tyto testy můžou přijímačky na VŠ buďto zcela nahradit, nebo je případně doplnit.
Scio testy mají hned několik variant, přičemž tou nejběžnější jsou testy obecných studijních předpokladů a základů společenských věd. Některé školy však mohou vyžadovat například testy z cizích jazyků, matematiky, biologie či chemie.
Jak Scio testy fungují?
Testy se konají několikrát do roka na různých místech v Česku a na Slovensku, mimo to je však lze složit i online. Pokud se uchazeč testu zúčastní vícekrát, počítá se pouze ten test, ve kterém obdržel nejlepší výsledek. Na testy se lze přihlásit nezávisle na přihlášce na vysokou školu, klidně i před samotnými přijímačkami. Výsledky pak lze využít k přihlášení na více vysokých škol.
Výhodou Scio testů je, že jsou spravedlivé. Výsledek totiž nezáleží na tom, jakou střední školu uchazeč absolvoval, nýbrž na jeho verbálním a analytickém myšlení v omezeném čase. Všichni tak mají stejné šance.
Písemné zkoušky
Pokud vysoká škola nebo univerzita vyžaduje pro přijetí splnění písemných zkoušek, může se jednat buď o Scio testy – tedy testy studijních předpokladů, které ověřují logické myšlení, schopnost analyzovat informace a řešit problémy -, oborové testy, jazykové testy či testy všeobecného přehledu.
O Scio testech už jsme mluvili. Z čeho se však skládají oborové testy a co vše je potřeba pro úspěšné složení jazykových testů?
Oborové testy ověřují uchazečovy znalosti z konkrétního oboru, na který se hlásí. Může tak jít například o písemný test z biologie, psychologie nebo matematiky.
Jazykové testy ověřují uchazečovy jazykové znalosti, přičemž může jít jak o mateřský jazyk, tak i o ty cizí. Například test z anglického jazyka ověřuje slovní zásobu, gramatiku a schopnost komunikace.
Testy všeobecného přehledu ověřují uchazečovy znalosti z různých oblastí. Řeč je například o dějinách, literatuře či společenských vědách. Tyto testy bývají často součástí přijímacích zkoušek na obory jako historie, sociologie či politologie.
Ústní zkoušky
Nejčastější formou ústních zkoušek bývá zpravidla osobní pohovor. Zpravidla se jedná o pohovor s komisí vyučujících profesorů, která se uchazeče ptá na jeho zájmy, plány do budoucna a především důvody, proč si vybral právě daný obor a co konkrétního o něm ví.
U některých oborů mohou uchazeči na pohovoru zabodovat také seznamem přečtených knih, diplomy ze všech absolvovaných soutěží či popisem své předešlé praxe v oboru.
Jiné školy upřednostňují ústní zkoušky formou prezentace. Uchazeč má za úkol odprezentovat projekt na zadané téma týkající se daného oboru a komise pak na základě jeho výstupu ověřuje jak jeho znalosti z oboru, tak i schopnost prezentovat před publikem.
Talentové a praktické zkoušky
Talentové a praktické zkoušky jsou specifické typy přijímacích zkoušek, zaměřující se na ověření uchazečových dovedností a schopností v konkrétním oboru. Často se s nimi lze setkat zejména na uměleckých, sportovních nebo technických vysokých školách.
Talentové zkoušky ověřují talent, nadání a tvůrčí schopnosti uchazečů, zároveň zkoumají jejich potenciál pro daný obor. Řeč je například o hudebních, výtvarných, divadelních či tanečních zkouškách, krom toho se však mezi ně řadí i testy fyzické zdatnosti.
TIP: Akademie múzických umění v Praze je proslulá náročností svých talentových zkoušek. Uchazeči na DAMU si musí připravit např. verbální a nonverbální scénku, uchazeči na FAMU pak dokládají dva vlastní filmy a povídku.
Praktické zkoušky ověřují uchazečovy praktické dovednosti v daném oboru. Může se tak jednat například o zkoušku z technického kreslení, modelování nebo simulaci lékařských zákroků.
Jak se na tyto zkoušky připravit?
Ze všeho nejdříve je potřeba si zjistit seznam konkrétních požadavků, které je potřeba pro přijetí splnit. Těmto činnostem by pak měl uchazeč pravidelně věnovat pozornost a snažit se v nich co nejvíce zlepšovat.
Mnoho vysokých škol nabízí přípravné kurzy na talentové a praktické zkoušky. Pomoci může i zpětná vazba od ostatních, ať už od učitelů na střední škole, kamarádů či odborníků na danou oblast.
Přijímací zkoušky nanečisto – na co se zaměřit?
Některé školy umožňují vyzkoušet si přijímací zkoušky nanečisto, ať už online z domova formou cvičných testů či prezenčně přímo na škole. Výsledky těchto přijímaček sice nemají prakticky žádnou váhu, můžou však značně ovlivnit, zda uchazeč u těch „naostro“ uspěje či nikoliv.
Zkoušky nanečisto se snaží co nejvíce napodobit skutečné přijímací zkoušky. Obsahují podobné typy úloh, jako jsou testy studijních předpokladů, oborové testy nebo testy všeobecného přehledu.
Kde můžu přijímačky nanečisto najít?
Mnoho vysokých škol pořádá vlastní zkoušky nanečisto pro uchazeče o studium. Informace o těchto zkouškách lze najít na webových stránkách jednotlivých fakult. Zkoušky nanečisto pořádá i společnost Scio – národní srovnávací zkoušky nanečisto se konají několikrát do roka a lze je absolvovat i online na webu www.scio.cz.
Kolik stojí přijímačky nanečisto?
Scio nabízí přijímací zkoušky nanečisto od 590 Kč. Co se vysokých škol týče, každá si stanovuje jiné podmínky. Zatímco některé školy si i za zkoušky nanečisto účtují poplatek, jiné je pořádají zcela zdarma.
Na co se zaměřit?
Seznamte se s formátem testu a vyzkoušejte si, jaké to je pracovat pod tlakem. Testy nanečisto vám mohou pomoci naučit se rozvrhnout si čas tak, abyste stihli vyřešit všechny úlohy. Pokud vám zbyde čas, využijte jej a zkontrolujte si své odpovědi.
Dohledejte si výsledky testů a zjistěte, v čem jste chybovali. Při příštím pokusu se zaměřte na ty úlohy, které vám dělají největší problémy, a pokuste se rozvíjet ty, ve kterých se vám naopak daří.
Kdy se dozvím výsledky zkoušek?
Stejně, jako je tomu u termínů přijímacích zkoušek, i termíny zveřejnění výsledků se liší škola od školy. Zpravidla se však uchazeči dozví, zda byli či nebyli přijati, do 30 dnů. V případě ústního pohovoru mnohdy i dříve.
Rozhodnutí o přijetí či nepřijetí obdrží e-mailem, případně dopisem.
5 tipů: Jak zvládnout přijímačky na vysokou školu
Zvládnutí přijímacích zkoušek na vysokou školu není jen tak – vyžaduje totiž přípravu, disciplínu a správnou strategii. Jak se na ně tedy dostatečně připravit a jak je s klidem zvládnout?
1. Zjistěte si informace o přijímačkách
- jak budou zkoušky probíhat – půjde o testy, ústní pohovor nebo talentové zkoušky?
- jaké požadavky má škola na uchazeče – je třeba splnit něco navíc?
- co může škola nabídnout – nabízí škola vzorové testy nebo doporučené studijní materiály?
2. Vytvořte si dostatečně promyšlený plán
- rozvrhněte si učení do menších částí a postupně se věnujte jednotlivým tématům
- učte se pravidelně, nenechávejte učení na poslední chvíli
- udělejte si čas pro sebe, odpočívejte nebo se věnujte koníčkům
3. Využijte co nejvíce zdrojů
- sežeňte si doporučenou literaturu a učebnice – můžete se přihlásit i na online kurz
- poohlédněte se po skriptech přímo na fakultě
- poohlédněte se po testech z minulých let, případně vzorových testech
4. Dostatečně trénujte
- pravidelně si zkoušejte testy na čas a naučte se pracovat pod tlakem
- pravidelně procvičujte logická cvičení
5. Najděte si svůj styl učení
- najděte si svůj styl – piště si poznámky, opakujte si učivo nahlas nebo si odpovědi graficky znázorňujte
- snažte se látku pochopit – učení nazpaměť mnohdy nestačí
- učte se s někým – nechte se vyzkoušet kamarádem nebo se učte ve skupině
Nenechávejte přípravu na poslední chvíli. Začněte se učit s dostatečným předstihem, ideálně už v průběhu střední školy. Během přípravy si nezapomeňte dopřát i dostatek odpočinku a pohybu. Únava snižuje schopnost se soustředit, je proto třeba dbát na dostatečný spánek. Pravidelný pohyb pomáhá odbourat stres, navíc tělo i svým způsobem regeneruje – když si tedy po učení zajdete do fitka, můžete spojit koníček s odpočinkem.
A pár rad na závěr? Den před zkouškou si připravte všechny potřebné věci (tedy občanský průkaz, pozvánku k přijímacím zkouškám a psací potřeby) a jděte brzy spát, abyste měli dostatek energie. V den zkoušky se pak neučte na poslední chvíli a nechte tomu volný průběh, maximálně si zopakujte hlavní body zkoušky.
Přijímacích zkoušek se nemusíte bát. Berte je jako příležitost ukázat, co ve vás je. S dobrou přípravou a pozitivním přístupem je určitě zvládnete na jedničku.