Za okny svítí sluníčko, ptáčci zpívají, stromy kvetou a mláďata poznávají svět. Všichni oslavují příchod jara – všichni až na vás. Jste zalezlí v posteli, unavení, smutní, úplně bez energie, bez chuti do života. Příčin může být mnoho. Jednou z nich je i varianta, že si na vás zasedla jarní deprese.
Jaro si většinou spojujeme s novou energií, s optimismem, s novým začátkem. Přeci jen, příroda se probouzí k životu, všude voní květiny, dokonce i ptáci se již vrátili z teplých krajin.
Ne každý však jaro vítá s otevřenou náručí. Existuje také spousta lidí, kteří se jara naopak štítí jako čert kříže. Důvodů k tomu mají hned několik, ať už jde o všudy přítomný, všemi překypující optimismus, náhlé změny teplot či návrat životu ztěžující alergie. Co je to jarní deprese, jak se projevuje a jak s ní souvisí tzv. sezónní afektivní porucha?
Obsah článku
Co je to jarní deprese neboli „jarní únava“?
Jarní únava, někdy též nazývaná jako jarní deprese, je stav fyzické i psychické vyčerpanosti, který se objevuje především na přelomu zimy a jara. Jedná se o jakousi směsici únavy, podrážděnosti a depresivní nálady v jednom.
Příroda kolem nás se probouzí, jen nám se nechce z postele – jaká to ironie? Přitom jde o zcela běžnou reakci na příchod jara. Proč?
S příchodem jara se prodlužují dny, což může ovlivnit biologický rytmus a produkci hormonů. Organismus mohou zatížit také náhlé změny teplot, kdy si tělo musí zvyknout na rozdíl i v desítkách jednotek stupňů. A kdo by neměl nervy z neustálého ubírání a přibírání vrstev, když se počasí ze dne na den aprílově mění?
Svůj podíl však nese i nedostatek vitamínu D a u spousty lidí také různé alergie.
Vitamín D je důležitý pro vstřebávání vápníku, který je nezbytný pro zdravé kosti. Jeho nedostatek může vést k řídnutí kostí (neboli osteoporóze) a zvýšenému riziku zlomenin. Stejně tak může oslabit imunitní systém, zvýšit riziko infekcí, tvorby zubního kazu, bolesti svalů či mít nepříznivý vliv na kvalitu spánku.
Pokud někdo nemá jaro zrovna v oblibě, tak zaručeně alergici a astmatici. Ti se v tomto období musí potýkat s kvetoucími alergeny všude okolo a neustále si tak dávat pozor, zda u sebe mají všechny své léky. Zatímco někteří jarní alergie prožívají jen letmo, u jiných mohou květiny vyvolat svědění, zarudnutí či slzení očí, nebo dokonce dušnost a potíže s dýcháním.
TIP: Příznaky alergie mohou být mnohdy snadno zaměnitelné s běžným nachlazením.
Jak se projevuje jarní deprese?
Přestože oba pojmy zní stejně a mnohdy mají podobné příznaky, je potřeba rozlišovat mezi jarní depresí a klinickou depresí. V praxi se totiž jedná o dva zcela různé stavy. Jak se tedy projevuje jarní deprese a jak se projevuje deprese?
Pro jarní depresi jsou typické tyto příznaky:
- fyzická únava – pocit vyčerpání i po dostatečném spánku
- snížená motivace – potíže s koncentrací, menší chuť do práce
- podrážděnost, změny nálad – sklon k negativnímu myšlení, plačtivost, nervozita
- problémy se spánkem – nespavost nebo naopak nadměrná ospalost
- snížená imunita – vyšší náchylnost k nemocem, častější nachlazení
- časté bolesti hlavy, kloubů a svalů
Jarní únava obvykle odezní během několika týdnů, jakmile se tělo přizpůsobí okolním změnám, což z ní dělá mírnější formu deprese. Oproti tomu klinická deprese, jak ji známe, je mnohem vážnější a složitější.
Mezi hlavní příznaky klinické deprese patří především:
- hluboký a trvalý smutek
- ztráta zájmu – včetně práce, koníčků i každodenních aktivit
- změny v chuti k jídlu a spánku – nechutenství, nespavost
- pocity beznaděje a bezcennosti – velmi nízké sebevědomí
- myšlenky na smrt nebo sebevraždu
Nevýhodou klinické deprese je, že zatímco u jarní deprese se můžeme spolehnout na jakousi pravidelnost a většinou ji neočekáváme mimo sezónu, klinická deprese nás může přepadnout prakticky kdykoliv během roku, přičemž může trvat týdny, měsíce, dokonce i celé roky. Není tedy pochyb, že jde o mnohem závažnější problém, který se nevyplatí přehlížet.
Shrnuto, podtrženo, jarní deprese je spíše dočasný stav spojený se změnami ročního období, zatímco deprese je duševní porucha vyžadující léčbu. Příznaky jarní deprese jsou obvykle mírnější a odezní samy, zatímco deprese může mít na život mnohem vážnější dopad.
Klinická deprese – když už nejde jen o „dočasný problém“
Klinická deprese, známá také pod názvem velká depresivní porucha (MDD – Major Depressive Disorder), je závažné duševní onemocnění ovlivňující myšlení, emoce i tělesné funkce člověka. Na rozdíl od běžné špatné nálady nebo jarní únavy je dlouhodobá, intenzivní a vážně narušuje každodenní život.
Přesnou příčinu deprese nelze jen tak stanovit, u každého totiž vzniká ze zcela jiných důvodů a u každého se může jinak projevovat a s jinou mírou závažnosti. Nejčastěji se však jedná o kombinaci genetických předpokladů, biochemických změn v mozku, stresujících a traumatizujících životních událostí, zdravotních problémů a osobnostních rysů.
Ano, i deprese se může dědit v rodině. Pokud tedy vaši prarodiče i rodiče trpí depresí, je u vás riziko depresivní poruchy významně vyšší. Náchylnější k depresi můžete být i tehdy, pokud máte určité povahové vlastnosti a osobnostní rysy, například jste neurotik, perfekcionista, nebo naopak máte příliš nízké sebevědomí a od lidí se izolujete.
Pravděpodobně největší vliv na vznik deprese mají negativní životní události. Trauma, ať už ztráta blízké osoby, násilí v rodině či šikana ve škole – to vše může depresi spustit. Mnohdy mohou depresi pomoci vyjít na povrch i různá onemocnění, léky či nízká hladina serotoninu.
Proč si nesplést jarní depresi s tou klinickou?
Deprese je vážné onemocnění, které vyžaduje odbornou pomoc. Zatímco jarní únava obvykle odezní sama, deprese se bez léčby může rapidně zhoršovat a omezovat člověka i ve zcela běžných každodenních činnostech.
Co dělat, když mám deprese?
Asi každý, kdo si depresí prošel, bude k této otázce krapet skeptický. Ne vždy a ne na každého totiž rady jiných zabírají. Když se nám prostě nechce, nic s tím nevzmůžeme. Přesto se však vyplatí zvážit alespoň tyto tipy:
- dostatek slunečního světla
- pravidelný pohyb
- vyvážená strava
- dostatek spánku a relaxace
- dostatečná hydratace
Pobyt na slunci pomáhá zvýšit produkci serotoninu (tzv. „hormonu štěstí“) a doplnit vitamín D, který je potřebný jak pro kosti a imunitu, tak i pro kvalitní spánek. Kromě vitamínu D je potřeba mít i dostatek vitamínu B a C, také minerálů (hořčík, železo, vápník) a bílkovin. Alternativou mohou být doplňky stravy.
Zlepšit náladu a nabudit organismus pomáhá i pravidelný pohyb – ať už jde o domácí cvičení, chůzi na čerstvém vzduchu, posilování ve fitness či jógu v parku, prakticky jakýkoliv pohyb (když je pravidelný) může pomoci dát tělo zase dohromady.
Na co by se rozhodně nemělo zapomínat, je dostatek spánku, odpočinku a především dostatek tekutin. Zatímco spánek pomůže tělu lépe se přizpůsobit změnám a „vypnout“, pití dostatečného množství vody podporuje detoxikaci a správnou funkci organismu. Vodu se vyplatí mít vždy po ruce i v případě panické ataky.
Pokud příznaky trvají déle než pár týdnů nebo se postupem času zhoršují, může jít o vážnější formu deprese, která vyžaduje odbornou pomoc, ať už formou psychoterapií nebo předepsáním vhodné medikace.
V boji s depresí mohou pomoci i domácí mazlíčci
Domácí mazlíčci poskytují bezpodmínečnou lásku a přijetí. Nikdy vás nebudou soudit a vždy vám budou nablízku, když je budete potřebovat. Kromě toho péče o psa či kočku dává člověku jakousi motivaci, smysl a zodpovědnost – když děláte radost někomu, kdo vás opravdu miluje, máte hned o důvod více tu pro něj i nadále být, cítíte se potřebný a užitečný, což vám zvyšuje sebevědomí.
Není žádným tajemstvím, že hraní si se psem či mazlení s kočkou může značně zlepšit náladu. Tyto činnosti totiž pomáhají uvolnit endorfiny, tedy hormony zlepšující náladu a snižující stres, mimo to také snižují krevní tlak a srdeční frekvenci.
Podobné účinky přináší i kočičí předení. To vytváří vibrace o nízké frekvenci, které uklidňují nervový systém, čímž pomáhají snížit stres a úzkost. Teplý kožíšek navíc pomáhá navodit pocit bezpečí a pohodlí, což může pomoci zejména lidem, kteří se cítí osamělí či izolovaní. Pokud se na zvuk dostatečně soustředíte, můžete tak snadno odvést pozornost od jiných negativních myšlenek a emocí.
Ani pejskaři však nemusí smutnit. Psi jsou velmi emotivní zvířata, která dokáží vycítit, když je s jejich páníčkem něco v nepořádku, a udělají vše proto, aby jej z toho dostali. Pokud navíc máte opravdu aktivního psa, může vás přimět k častější fyzické aktivitě, která nejenže udržuje tělo v kondici, nýbrž je důležitá i pro duševní zdraví.
Jak s jarní depresí souvisí sezónní afektivní porucha?
Sezónní afektivní porucha (z anglického SAD, neboli Seasonal Affective Disorder) je typ deprese, která se objevuje v určitých ročních obdobích, nejčastěji na podzim a v zimě, kdy je méně slunečního světla. U některých lidí se však může objevit i na jaře nebo v létě a může tak být mylně považována za jarní únavu.
Jak se taková sezónní afektivní porucha projevuje?
Zkrátka a dobře, člověk se cítí sklíčený, bezradný, unavený, bez motivace, nervózní, neklidný, často ztrácí zájem o věci, které jej ještě nedávno bavily, hůře se soustředí a rozhoduje, je buďto neustále unavený nebo naopak nemůže usnout, vyhledává nezdravé jídlo nebo úplně ztrácí chuť k jídlu, no a v závažných případech se potýká i se sebepoškozováním.
Proč SAD vůbec vzniká?
Svůj podíl na vzniku sezónní afektivní poruchy může mít například nerovnováha neurotransmiterů, nedostatek slunečního světla či narušení cirkadiánního rytmu.
Cirkadiánní rytmus je vnitřní biologický rytmus řídící spánek a bdění, narušit jej mohou zejména změny v denním světle, například změna času, kdy si hůře zvykáme na dřívější ranní budíček či pozdější příchod domů z práce.
S tím se pojí také produkce hormonů, která se může vlivem posunu času či nedostatku slunečního světla měnit a ovlivnit tak naše emoční rozpoložení.
Jak SAD souvisí s jarní únavou?
SAD je typ deprese, která se objevuje v určitých ročních obdobích, nejčastěji na podzim a v zimě. Jarní únava je spíše dočasný stav, související především s jarem. SAD je (stejně jako klinická deprese) mnohem závažnější.
SAD se objevuje zejména na podzim a v zimě, kdy se dny zkracují, jarní únava se objevuje na jaře, kdy se dny prodlužují. Obě poruchy tedy souvisejí se změnami v denním světle. Změny v denním světle mohou narušit biologický rytmus a produkci hormonů, které ovlivňují náladu a energii.
Stejně tak obě poruchy souvisí s přechodem mezi ročními obdobími, kdy se naše tělo musí přizpůsobit spoustě změnám, ať už jde o ty teplotní, světelné či například tlak vzduchu. Přestože si to většina z nás neuvědomuje, tyto změny nás mohou mnohdy značně vyčerpat.
Deprese není známkou slabosti. Pokud vy sami nebo někdo z vašich blízkých trpí depresí, nebojte se říct si o pomoc. Svěřit se s tím, že nejste tak úplně v pořádku, je prvním krůčkem na cestě k lepším zítřkům.