Rozchod není nic snadného, ani příjemného. Obzvlášť těžký je tehdy, když svého partnera stále milujete, když je láska neopětovaná, když se ve vztahu objeví někdo třetí, nebo nejhůř, když jsou do sporů zapojeny i děti. Jak se vyrovnat s rozchodem? Přestože se mnohdy může zdát nemožné se přes minulý vztah přenést, existují způsoby, jak se se ztrátou partnera vyrovnat.
Rozchodem si projde až na výjimky téměř každý. Někdo již po dvou týdnech, někdo až po třiceti letech. Ať už vás partner nemile překvapí, nebo vy jej, oba si postupně projdete jistými fázemi. Tyto fáze mohou u každého trvat různě dlouho a různě intenzivně, s pořádnou dávkou trpělivosti a sebevědomí však mohou mít šťastný konec.
Konec vztahu je jako konec kapitoly. Může být náročné se přes něj přenést, na druhou stranu však může dát prostor kapitole další. Každý se s ním vyrovnává po svém – někdo začne aktivně posilovat, někdo v sobě probudí vášnivého čtenáře, jiní zcela změní svůj dosavadní životní styl. Jak se vyrovnat s rozchodem a co vše může pomoci se přes něj rychleji přenést?
Obsah článku
Jak probíhá rozchod u mužů a u žen?
Rozchod bolí každého – bez ohledu na pohlaví. I když muži i ženy procházejí podobnými fázemi, často je prožívají trochu jinak.
Muži mají větší tendenci potlačovat emoce. Často se snaží tvářit, že je všechno v pořádku, třeba i proto, že vyrůstali v prostředí, kde „kluci nepláčou“. O svých pocitech tolik nemluví, a i když navenek působí silně, uvnitř mohou být velmi zranění. U některých mužů se bolest může projevit později nebo jiným způsobem, například podrážděností, uzavřeností nebo přehnaným zlehčováním celé situace.
Ženy bývají sdílnější. Často mají potřebu o svých emocích mluvit, svěřit se kamarádce, mamince nebo terapeutovi. I to je způsob, jak se s bolestí vyrovnávají – tím, že ji verbalizují. Neznamená to však, že každá žena chce mluvit, nebo že každá to zvládne snadno. I ženy si mohou bolest uzavírat do sebe nebo se cítit osamělé, přestože jsou obklopeny lidmi.
Neexistuje „mužský“ nebo „ženský“ způsob, jak prožít rozchod. Všichni jsme jiní. Záleží na osobnosti, zkušenostech, zralosti i tom, co pro nás vztah znamenal.
5 fází rozchodu
- Popírání – mozek si brání přiznat realitu, chrání nás před bolestí, doufáme, že se vše nějak vrátí zpět
- Hněv – ptáme se, co jsme udělali špatně, hledáme viníka (partnera, sebe, děti)
- Smlouvání – slibujeme, že se změníme, přemýšlíme, co jsme mohli udělat jinak, vyjednáváme
- Smutek – dopadá na nás tíha reality, samota, ztráta, prázdno, někdo prožívá úzkosti či deprese
- Smíření – začínáme se s rozchodem smiřovat, přestaneme doufat, nakonec jej přijmeme
Bezprostředně po rozchodu přichází první fáze – fáze šoku a popírání. Je pro nás těžké uvěřit, že je opravdu konec. Mnohdy se nám zdá, že to, co se děje, se ve skutečnosti neděje, popíráme realitu nebo naivně doufáme, že se to nějak vyřeší. Jde o obranný mechanismus, který pomáhá lidskému mozku vstřebat prvotní bolest. Prakticky stejnou fází si procházíme i při úmrtí blízké osoby, při ztrátě člena rodiny nebo nejlepšího přítele.
Jakmile nám dojde, co se vlastně stalo, většinou na to nereagujeme zrovna nejlépe. Lépe řečeno, začneme hledat viníka a obviňovat z rozchodu buďto sebe, partnera nebo dokonce děti. Hněv je přirozenou součástí truchlení, je však potřeba ho ventilovat zdravým způsobem a neubližovat svými činy okolí ani sobě. Dobře pomáhá např. fyzická aktivita, psaní deníku nebo povídání si s blízkými.
„Co mám udělat, aby ses ke mně vrátil? Slibuju, že se změním! Tentokrát to bude jinak!“ Přesně tyto věty mohou přijít na řadu ve fázi číslo tři. V této fázi přemýšlíme o tom, co by se dalo udělat jinak, jak bychom mohli situaci napravit, a snažíme se „vyjednat“ návrat vztahu. Stále nejsme natolik zlomení, abychom definitivně vzdali naději, a skrytě doufáme, že ještě není pozdě. Vyjednáváme se sebou, s partnerem, mnohdy i s osudem.
Po odeznění prvotních emocí přichází fáze smutku a zklamání. Náhle na nás doléhá samota, cítíme se bez energie, takzvaně bez chuti do života, někteří z nás propadnou úzkostem a depresi. I přesto, jak těžká tato fáze je, je potřeba si uvědomit, že smutek je přirozenou reakcí na ztrátu a nevyplatí se ho potlačovat.
Přestože vám to může připadat nemožné, jednou i fáze smutku a deprese odezní. U někoho do pár dní, u někoho po letech. Tak či tak, čas rány zahojí a postupně se začnete s rozchodem smiřovat, až ho nakonec přijmete. Jednoho dne přestanete kontrolovat zprávy, přestanete doufat a bolest odezní.
V této fázi je potřeba se začít soustředit na to, co bude dál, poohlížet se po nové motivaci (například po novém koníčku či rozptýlení) a nebát se otevřít novým možnostem. Třeba i novému vztahu…
Jak se vyrovnat s rozchodem, když ho/ji miluji?
Vztah sice může fyzicky skončit jednou větou, zlomené srdce se však hojí podstatně déle. Je normální cítit smutek, zmatek nebo hněv, stejně tak je normální partnera i přes to všechno stále milovat. Zamilovat se do někoho nějakou dobu trvá, no a u odmilování se je to prakticky stejné.
Zlomené srdce potřebuje čas. Můžete druhého milovat, i když už ve vašem životě není. A to je v pořádku. Na neopětované lásce není nic špatného ani hloupého. Pokud je to však možné, snažte se omezit vzájemný kontakt.
Co pomáhá na zlomené srdce?
- omezte kontakt
- svěřte se kamarádům nebo terapeutovi
- najděte si nový koníček
Pokud jeden miluje a druhý ne, může to nejen dosti bolet, ale i podstatně narušit sociální život. Je tedy potřeba se hlídat a ideálně si dát pozor na překračování hranic i na sociálních sítích. Pokud vám to pomůže, můžete si na nějaký čas dát od sociálních sítí pauzu, nebo ex partnera zablokovat.
Pomoci se dostat z neopětované lásky může i sdílení pocitů s přáteli, rodinou, nebo odborným terapeutem. Přátelé navíc mohou pomoci najít nové společné zájmy (třeba kolektivní sport), díky kterým odvedou pozornost od truchlení a popostrčí člověka o krůček dále, aby mohl znovuobjevit sebe sama.
Jak se vyrovnat s rozchodem, když má jiného/jinou?
Nevěra je snad tím nejhorším scénářem, bohužel je však častým důvodem rozchodu. Přestože podvod může bolet opravdu hodně, člověku nakonec nezbyde nic jiného, než ho prostě a jednoduše přijmout.
Pokud vás partner opustil kvůli někoho jiného, za žádnou cenu si to nevyčítejte a s novým partnerem se nesrovnávejte. Nevěra nebo náhrada ve vztahu bolí snad nejvíce. Může otřást sebedůvěrou, pocitem vlastní hodnoty. A to nejhorší, co můžete udělat, je srovnávat se.
- nesledujte partnerův nový vztah na sociálních sítích
- nezpochybňujte svou hodnotu
- nehledejte chybu v sobě
Neubližujte si tím, že budete sledovat, jak si nový vztah vede na sociálních sítích. Zaměřte se na vlastní život. Co se stalo, není ve vaší moci, neovlivníte to, nezměníte to. Jediné, co můžete dělat, je nechat to plavat. Zaměřte se na to, co ovlivnit můžete – na vlastní budoucnost. Hýčkejte se, pečujte o sebe, buďte k sobě laskaví a dopřejte si štěstí.
Jak se vyrovnat s rozchodem, když máme dítě?
Rozchod je sám o sobě náročný. Když jsou však do něj zapojeny i děti, bolest se násobí a přicházejí další otázky: Jak jim to vysvětlit? Jak je ochránit před tím, co se mezi námi děje? Jak s nimi mluvit, když sám/sama sotva zvládám emoce?
Tipy pro rodiče – na co pamatovat
- Děti za rozchod nenesou vinu
- Netáhněte děti do konfliktu
- Udržujte co největší stabilitu
- Dejte prostor i sobě
- Ukažte, že život jde dál
Prvním a zásadním bodem je ujistit dítě, že za nic nemůže. Děti často přebírají odpovědnost za věci, kterým nerozumí, a i když to nahlas neřeknou, vnitřně si mohou myslet, že za rozchod rodičů nějak „můžou“. Je potřeba jim jasně říct, že rozhodnutí se netýká jich, ale vztahu mezi dvěma dospělými.
A jak tuto informaci dětem podat?
- u menších dětí: „Maminka s tatínkem se už nemají rádi tak jako dřív. Ale pořád tě máme rádi oba dva stejně.“
- u starších a dospívajících: „Náš vztah s mámou/tátou už dál nefungoval. Rozhodli jsme se, že bude lepší, když budeme žít odděleně. Ale tvoje místo mezi námi se nikdy nezmění.“
I když v sobě máte zklamání, hněv nebo dokonce hořkost, snažte se před dětmi neventilovat negativní emoce vůči druhému rodiči. Dítě by nikdy nemělo být svědkem hádek nebo vtaženo do role „soudce“. I když se druhý rodič zachoval špatně, dítě má právo mít dobrý vztah s oběma rodiči.
- neříkejte „Máma nás opustila kvůli jinému.“ nebo „Otec nás nikdy nemiloval.“
- řekněte „Teď budeš trávit čas s každým z nás zvlášť. A oba uděláme všechno pro to, aby ses měl dobře.“
Děti potřebují jistotu. Pokud se jim změní domov, snažte se zachovat alespoň některé rutiny – např. večerní čtení, oblíbené snídaně, kroužky. Čím více bezpečných bodů a jistot v jejich každodenním životě zůstane, tím lépe se pak adaptují.
- dohodněte si jasný režim péče
- vyhýbejte se zbytečným změnám, pokud to není nezbytné
Rodiče často kladou důraz na to, aby vše zvládly „kvůli dětem“. To je pochopitelné. Nezapomeňte však, že není nutné být dokonalý. Vaše dítě potřebuje vidět, že i silní lidé mohou být smutní a že se s tím dá pracovat.
Pokud cítíte, že už nemáte sílu dál, nebojte se požádat o pomoc – třeba v podobě psychologa, kouče, nebo podpůrné skupiny pro rodiče po rozchodu. Vaše duševní zdraví má přímý dopad na psychickou pohodu vašeho dítěte.
Dítě se učí příkladem. Pokud uvidí, že i po bolestivém období dokážete znovu najít radost, být otevření životu a nevzdat se, bude si z toho odnášet sílu a naději i do vlastního života.
Rozchod s dětmi není konec rodiny – je to změna její podoby. A i když to může bolet, děti dokáží vyrůst zdravě, šťastně a sebevědomě i v oddělených domácnostech. Ovšem jen tehdy, pokud cítí lásku, respekt a přijetí.
Tipy na závěr – jak se vyrovnat s rozchodem a najít smysl života
Existuje nespočet možností, jak znovu najít smysl života a začít psát novou kapitolu. Mezi nejlepší způsoby, jak se odreagovat, patří především sport, čtení, malování nebo poslech hudby. Všechny tyto aktivity mohou snadno přerůst v koníček, který nejenže zahání smutek, navíc taky podporuje zdravý životní styl.
- dejte si čas na truchlení
- omezte kontakt
- vyhledejte podporu
- zaměřte se na sebe
Sport pomáhá velmi rychle zapomenout na smutek, pokud navíc sportujete pravidelně, můžete zhubnout nebo nabrat svaly, což vám může značně přidat nejen na atraktivitě a síle, ale i na sebevědomí. V bojových a kontaktních sportech se navíc dá skvěle ventilovat nahromaděný vztek.
Někomu může pomoci na nějaký ten čas vypadnout a dopřát si dovolenou v zahraničí.
Ještě před odjezdem je však potřeba sjednat si vhodné cestovní pojištění.
Umění, ať už knížky, písničky nebo třeba filmy, pomáhá lépe pochopit své emoce a podělit se o ně i s lidmi, které by člověk na ulici běžně nepotkal. Existuje spousta kvalitních knížek, které mohou pomoci na chvíli odvrátit pozornost, navíc si z nich člověk může mnohdy leccos odnést, ať už ponaučení nebo třeba citát k zamyšlení.
Hudba byla odjakživa jedním z nejlepších léků na jakékoliv životní trable. Se smutnými písničkami lépe dostanete ven slzy, taneční hudba vás nakopne k pohybu, u metalu se můžete vykřičet. Hudbu však nemusíte jen poslouchat – můžete ji i tvořit. Při psaní písniček přijde člověk na spoustu věcí, může si uvědomit souvislosti, které předtím neviděl, a třeba se i z rozchodu rychleji „vyzpívat“.
Skvělým lékem a nezapomenutelným zážitkem může být také návštěva festivalu Rock for People.
Teď to bolí. Časem však zjistíte, že to nejdůležitější, co vám vztah mohl dát, nebyl druhý člověk, nýbrž to, co jste díky němu zjistili o sobě. Pokud se cítíte ztracení, nebojte se obrátit na odbornou pomoc. Linka bezpečí je tu pro vás nonstop na čísle 116 111. Pamatujte, nejste v tom sami. A to pravé možná teprve přijde…
Dočetli jste do konce?
Pokud se vám článek líbil a chcete podpořit naši práci, budeme rádi za jakoukoliv objednávku přes naše affiliate odkazy. Vás to nestojí nic navíc, nám to však pomůže pokračovat v tom, co děláme. Více informací zde.
A pokud nás chcete podpořit i jinak, můžete nás pozvat na kafe nebo poslat menší spropitné přes Buy Me a Coffee – i sebemenší podpora nás opravdu moc potěší. 🥰
Děkujeme, že jste s námi! 💖
